1. místo
Název projektu: MLÁDÍ POD HVĚZDAMI
Škola: Gymnázium Jana Keplera, Praha
Ročník: 1.A
Anotace:
Totalitní stát je velmi široký pojem, na který lze nahlížet z mnoha stran a úhlů. Projekt “MLÁDÍ POD HVĚZDAMI”, jak již sám název napovídá, má za cíl prohlédnout se po životě dětí a studentů v socialistickém Československu. Chceme tak návštěvníkům poskytnout možnost, ať už si zavzpomínat na vlastní mládí pod hvězdami, nebo mladším, jen prostě možnost se podívat na své “studentské předky”. Jak toho chceme docílit? Vybrali jsme a stručně zmapovali několik témat a oblastí, od aktivit ve volném čase, až po kulturní prostředí kolem, které jsou s mládím odjakživa spjaty. Je docela zajímavé, že i po změně režimu, potřeby a touhy mladých zůstaly v podstatě stejné. A proč jsme si vlastně vybrali zrovna život mladých? Odpověď je jednoduchá, myslíme si, že právě tato část totalitního státu se nás dotýká na nejvíce místech. Sami jsme totiž studenti, život máme ještě celý před sebou, tak proč jednou za čas, místo neustálého zíraní do budoucna, neodvrátit zrak zase za sebe a nepředstavit si sám sebe v době, která už je dávno pryč? Pojďte si to užít s náma!
Projekt: Mládí pod hvězdami (projekt ke stažení)
Hodnocení poroty:
Na vítězném projektu porota ocenila, že se studenti rozhodli přinést perspektivu mladých lidí. Bez definic a proklamací ukazuje, jak tehdejší život vnímala mládež, ale i to, že ideologie byla všudypřítomná, byť nemusela být patrná na první pohled. Texty jsou sice stručné, ale poměrně přesné, bez patosu. Studenti zvolili formu s vypravěčem, což je skvělý způsob, jak propojit výstavní panely. I když vše funguje jako jeden celek, je tu patrná určitá nesourodost okruhů, tedy konkrétně jejich výběr. Doplnění o interaktivní prvek ozvláštňuje samotné čtení, a studenti tak dokázali do výstavy zakomponovat zvuk a pohyblivý obraz – otázkou zůstává, na kolik řešili autorská práva. Vlastní grafické zpracování je zajímavé, ale fotky by si zasloužily více místa. Asi nejzásadnější výtkou jsou gramatické chyby, které je nutné opravit. Zároveň chce sjednotit i vyprávění, jelikož v některých pasážích se mluví v první a v jiných ve třetí osobě.
Nicméně i přes tyto výtky je projekt velice kompaktní a srozumitelný se silným a jasným sdělením, které divákovi přináší zamyšlení a zajímavý pohled do minulosti.
Gratulujeme!
2. místo
Název projektu: JAK VYBUDOVAT TOTALITNÍ STÁT
Škola: Gymnázium Jana Keplera, Praha
Ročník: 2.A
Anotace:
Rámcové téma soutěže pro tento rok, Totalitní stát, je velmi obecné a náš tým studentů druhého ročníku Gymnázia Jana Keplera se rozhodl zaměřit se na to, jak takový stát vzniká. Přemýšleli jsme, na jakých základech stojí demokracie, které je nutné pobořit na cestě k totalitě. Po takovém bourání, zůstaneme-li v řeči metafor, následuje nutně ze strany totalitních vůdců nastolení nových státních principů a hodnot a udržení moci. K tomuto postupu jsme se rozhodli stvořit jakýsi fiktivní návod. Přišlo nám zajímavé a originální, podívat se na vznik totalitních států z tohoto úhlu a chtěli jsme zjistit, zdali je vůbec možné nějaký takový návod sepsat.
Okruhy, které jsme nakonec použili jako 4 pilíře při budování totalitního státu, byly vybrány poměrně složitým procesem. Například v původním výběru figurující okruh média jsme nakonec rozdělili mezi téměř všechna ostatní témata, jelikož se dle našeho názoru jedná spíše o nástroj sloužící k budování (něco jako zednická lžíce), díky kterému můžeme budovat širší okruhy – betonové pilíře onoho totalitního státu.
Zaujala nás také myšlenka, že návod na stavění totalitního státu má jedno specifikum, které jej odlišují např. od návodů z IKEA. U těch tedy přirozeně nemůžete začít od kroku 8, pokračovat k 12. a pak se teprve vrátit k prvnímu bodu. Naopak při budování totality může být prvním krokem ovládnutí jakéhokoli z pilířů a výstava tedy není koncipována lineárně. Je na návštěvníkovi, aby si ji prošel v pořadí, jaké se jemu zdá nejsmysluplnější.
Výstava celkově není založena na odborných zdrojích, textech ani rozhovorech s odborníky. Jedná se spíše o subjektivní, autorský pohled naší generace (00) na to, jak se stává stát totalitním. Netvrdíme, že naše názory jsou jediné správné, že jediné přípustné 4 pilíře totality jsou ty, které v expozici používáme my. Obsah expozice není faktický, nejedná se rozhodně o esej či referát, proto zde například nenajdete téměř žádné slovníkové definice pojmů jako strach či izolace, o jejichž významu má představu snad téměř každý. Věříme také, že se nám touto formou podaří zaujmout i mladší generaci návštěvníků, která bude sama v budoucnosti čelit výzvě, aby nebyl z podobných pilířů žádný totalitní stát vybudován. Snažíme se tedy naší expozicí dát návštěvníkům první impuls k tomu, aby o hrozbě totality začali více přemýšlet a zlepšit tak v této oblasti veřejné vědomí a pozornost.
Varovat před touto hrozbou řekněme převrácenou formou (návod určený totalitářům) se nám zdálo ještě mnohem silnější než například návodem pro obyvatele, jak je v jejich budování zastavit.
Projekt: Jak vybudovat totalitní stát (projekt ke stažení)
Hodnocení poroty:
Porota oceňuje skvělý nápad! Pojetí, se kterým přišli studenti z Prahy, je velice originální a ukazuje, že zadání promysleli a rozhodli se s ním pracovat kreativně. Tento nápad jim umožnil propojit jednotlivé panely v jeden celek, čímž bylo dosaženo kompaktnosti. Originality formátu a žánrů (návod) doplňuje vlastní grafické zpracování, kde už projekt trochu pokulhává, poněvadž to celé nevyznívá úplně jednoznačně. Skvělý je taky přesah směrem do současnosti. Porota oceňuje i interaktivní prvek ve formě kvízu. Ten na rozdíl od vítězného projektu vtáhne diváka do uvažování o totalitě, tedy o totalitním vůdci. I přes určitou snahu o komplexnost se bohužel zdá být nedotažený a zasloužil by si jistě dopracování. Co by se dalo vytknout, je slabší provázanost textu a obrazového materiálu. Texty stylisticky kolísají, někdy jsou zbytečně příliš popisné. Problémem jsou i zdroje, kterých je v tomto případě minimální množství – studenti si to samozřejmě uvědomují a jejich cílem bylo přistoupit k zadání autorsky. Co by ale pomohlo, je, pokud by přesněji vysvětlili volbu okruhů a doplnili více příkladů z historie. I přes zmíněné nedostatky si projekt zaslouží druhé místo a věříme, že i když se ho nepovede přinést do Muzea komunismu, studenti už najdou cestu, jak ho vystavit nebo prezentovat jiným způsobem.
3. místo
Název projektu: DESATERO PŘIKÁZÁNÍ TOTALITY
Škola: Střední odborná škola Hranice,
Ročník: BRP 4
Anotace:
Dějiny učí, že demokracie bez hodnot se snadno promění ve zjevnou nebo kamuflovanou totalitu.“
Jan Pavel II. katolický papež
Člověk má potřebu víry. Lidé potřebují návod, jak se ve světě orientovat, jinak se cítí ztraceni. Tisíce let jsou do lidského srdce vepsána univerzální pravidla k odlišení dobra a zla, pravidla pro šťastný a naplněný život v podobě křesťanského desatera božích přikázání. Desatero jako jednoduchý mravní zákon zachovávající hodnoty, které zachraňují člověka před ničivým sobectvím, nenávistí a lží. Jde o předpoklad lidského života ve svobodě.[1]
V totalitním státě jsou to političtí vůdci, kdo rozhodují, co je dobro a co je zlo. Totalita znamená monopol moci. V čele státu je jedno hnutí prosazující určitou ideologii, kterou je nutno přijmout. V letech 1948-1989 v Československu to byla ideologie komunistické strany založená na teoriích marxismu a leninismu. Komunisté přinášeli vlastní odpovědi na otázky smyslu lidské existence, náboženství nepotřebovali. Naopak je potlačovali nebo alespoň využívali pro své cíle. Hodnotám stanoveným „od Boha“ se komunistická diktatura vysmívala. A tak režim přinesl svá vlastní pravidla, své vlastní desatero. Příkazy a zákazy, které popíraly základní lidská práva. Strana tak mohla ovládat celý život společnosti a vést lidi ke svému cíli. Vůdci nevnímali občana jako osobu, na které záleží, ale pouze jako jedince, který je součástí celku.[2]
Totalitní režim sliboval lepší, šťastnější a spokojenější život. Vyvolával v lidech pocit, že jsou vyvoleni sloužit něčemu vyššímu, společnému cíli. Člověk měl podle nich dojít „spásy“ už tady na zemi a to vlastními silami. Základem všeho byla vize, že jednoho dne nastane sociální rovnost, bude všeho dostatek a pracující lid nebudou obtěžovat vykořisťovatelé a příživníci. Komunismus chtěl být jedinou vírou, která nabízela cestu k lepšímu životu. Blahoslavil nadšeně své vůdce, zejména Lenina a Stalina. A také si vynucoval na lidech účast na svých obřadech a rituálech – od specifického pozdravu „čest práci“ nebo oslovení „soudruhu“, přes oslavy výročí komunistických svátků až k vrcholným oslavám svátku práce na 1. máje s velkolepými průvody.[3]
Deset přikázání totality je zachyceno v kontrastu k možnostem dnešní doby.
Projekt: Desatero přikázání totatlity (projekt ke stažení)
Hodnocení poroty:
I na třetím místě se nachází projekt, který přišel se silným nápadem – zamyslel se nad totalitní mocí skrze prizma desatera. Tento nápad propojuje jednotlivé panely v jeden celek. Idea komunismu jako politického náboženství je zároveň velice zajímavou metaforou. Ta mu dodává určitou svěžest a jednoduchost pro pochopení. Na druhou stranu je nutno říci, že tento nápad je až příliš ambiciózní. Neotevírá otázky, neptá se na jednotlivé osudy lidí. Pokulhává také srovnání se současností pomocí fotografií. Jednotlivá hesla často opakují obecně známé informace a ještě navíc leckdy hodně zjednodušeně oproti skutečnosti. Projektu pomůže zajímavější grafické zpracování. Studenti se nemusí snažit to navrhnout, stačí, pokud např. popíšou, jak si jednotlivé panely představují, jak by měly být rozvrženy. Oceňujeme také pokus o autorskou fotografii, ale musíme podotknout, že někdy trochu zbytečně odvádí pozornost od skutečného základu tématu. Pokud budou mít studenti chuť projekt dopracovat, doporučujeme podpořit právě zmiňovanou grafickou část a provzdušnit a odlehčit texty. I přes všechny výše uvedené výtky musíme vyzdvihnout originalitu, která by si zasloužila dopracování a prezentaci.
Zvláštní cena poroty:
Název projektu: UMĚNÍ TOTALITY
Škola: Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola, Jablonec nad Nisou
Ročník: 2., 3. a 4. ročník
Anotace:
(nemají)
Projekt: Umění totality (projekt ke stažení)
Hodnocení poroty:
Porota se i v rámci druhého ročníku rozhodla udělit zvláštní ocenění. Důvodem byla skutečnost, že projekt Umění totality úplně vybočoval mimo rámec zadání, ale přinesl nejoriginálnější koncept. Studenti zároveň velice dobře zdůvodnili, z čeho vycházeli a jaké je jejich poselství. Bohužel už příliš neuvažovali nad tím, jak tuto informaci nesdělit pouze porotě, ale také návštěvníkovi muzea. Pro účely vystavení by bylo potřeba přidat k jednotlivým panelům komentář a přiblížení symboliky a referencí, které se v dílech objevují. Projekt funguje i bez použití fotek, což je na jednu stranu výborná zpráva, na druhou stranu to vybočuje ze zadání kombinovat obraz a text, a vzájemně tak posilovat jejich sdělení. Text je zde zastoupen spíše formou hesel. Studenti pracovali spíše individuálně. Možná by bylo zajímavé u projektů tohoto typy vidět, jak zde funguje společná práce. Porota měla problém rovněž s názvem, který je zavádějící, jelikož se nejedná o umění totality, ale spíše o umění o totalitě, o tom, jak ji vnímají studenti. Jsme rádi, že soutěž dokáže oslovit i školy se specifičtějším zaměřením a věříme, že tento projekt nebude poslední svého druhu.
Ostatní zúčastněné projekty:
Název projektu: LIDÉ PROTI TOTALITĚ
Škola: Gymnázium Boženy Němcové Hradec Králové
Ročník: 4.A
Anotace:
Jsme skupina šesti studentů z Gymnázia Boženy Němcové v Hradci Králové. Do projektu Generace 00 jsme se přihlásili hned z několika důvodů.
Všechny nás zajímá téma totalitarismu a chceme se mu věnovat i mimo školu. Několik z nás se minulý rok zúčastnilo projektu Příběhy našich sousedů, díky kterému jsme získali spoustu zkušeností a motivaci zajímat se o historii i nadále. Pamětníkem, se kterým jsme pracovali, byl Stanislav Pitaš, disident a signatář Charty 77. Jeho příběh nás všechny moc oslovil a spolupracovali jsme s ním i po skončení projektu. Práce na projektu nás bavila, a proto nám i letos náš učitel dějepisu Mgr. Pavel Lehar našel projekt, kterého bychom se mohli zúčastnit. Naši skupinu jsme rozšířili o dva další členy a jako Team G6 se pustili do práce.
Všechny nás zajímají humanitní obory a dění ve světě, a proto se téma naší práce věnuje jejich kombinaci. Rozhodli jsme se zaměřit na totalitarismus a jeho vliv na lidi. Jak už jsme zmínili, inspirací nám byly zkušenosti. Pan Pitaš nás inspiroval k vyhledávání a šíření příběhů lidí, kteří proti režimu stojí nebo bojují. Jsou to totiž právě jejich příběhy, které píší historii. Podávají svědectví „z druhé strany barikády”. Ze strany, která odkrývá tvář totality, jež nemá být viděna.
Částečně jsme využili materiálů, z naší předešlé práce. Pana Pitaše jsme znovu kontaktovali a tentokrát jsme se zaměřili na jinou část jeho příběhu. Bylo to jeho disidentství a to, jak mu totalita a boj proti ní zasahovali do života. V druhé části naší práce jsme se zabývali totalitními režimy ve světě. Naším cílem bylo porovnat, co se tenkrát dělo u nás a co se právě děje ve světě. Vybrali jsme tři příklady – Čínu, KLDR a Rusko – kde jsou prvky totalitarismu dobře vidět a hledali jsme lidské příběhy. Právě ty jsou totiž podle nás nejdůležitější, pokud chceme nahlédnout do reality totalitního režimu.
Napanelech jsme se věnovali jednotlivým státům – a to napřed obecně a poté konkrétnímu příběhu. Především proto, že se z velké části zabýváme aktuálním děním ve světě, se jedním z našich hlavních zdrojů stal internet. Na sociálních sítích jsme například hledali demonstranty z Hong Kongu, na zpravodajských serverech informace o procesu s investigativním novinářem z Ruska. Globálnost internetu nám umožnila přístup k nepřebernému množství informací.
Záměrem naší práce je ukázat lidem příklady disidentství a přiblížit jim příběhy lidí, kteří proti totalitarismu bojují. Jsou to jména, jsou to lidské životy, jsou to příběhy. Mají hlas, otevírají oči a píší historii. Naším úkolem je jim naslouchat a předávat je dál. To je to nejmenší, co můžeme udělat, jen tak totiž máme šanci na lepší budoucnost.
Projekt: Lidé proti totalitě (projekt ke stažení)
Název projektu: TO ZA NAŠICH MLADÝCH LET
Škola: Gymnázium Olgy Havlové, Ostrava-Poruba, Ostrava-Poruba
Ročník: kvinta
Anotace:
„To za našich mladých let…“
Tuto věto slýcháváme často, ale co nám má vlastně říct?
Zamysleli jsme se nad rozdíly doby komunistického Československa a doby dnešní. Vybrali jsme si 6 témat, kterými jsme se dále zabývali. Rozdílů by se samozřejmě našlo mnohem více, ale nás zaujaly právě tyto nejvíce a byly nám nejbližší. Náš projekt může vyznívat k totalitnímu režimu velice kriticky, vnímáme však i fakt, že pro někoho byla tato doba mnohem lepší, než je ta dnešní. Měla striktně daný řád a pravidla. Pro nás je však tento režim úplně nepředstavitelný. Jsme zvyklí na život v demokracii a na naše práva, proto se jako mladá generace s rozdílnými ideály díváme na život v komunismu jako na negativní období potlačující práva jednotlivce, vnímáme ho jako období totalitního zřízení.
Ke každému zvolenému okruhu jsme našli příběh pamětníka, který nás nejvíce zaujal, přepsali ho a vyzdvihli pro nás zajímavé části. Každý článek jsme také obohatili o tematickou fotografii.
Náš projekt má ukázat postoj naší generace k totalitě, naši lásku ke svobodě. Toto provedení jsme si vybrali, protože reálné příběhy podle nás nejvíce ukážou pravé světlo této doby. Vše samozřejmě musíme brát s nadsázkou, ale je to pohled lidí, kteří tuto dobu zažili a ne pohled autora učebnice dějepisu. Hodně osobité jsou podle nás fotky, které mají podtrhnout náš dojem z daného vyprávění, to, co nás nejvíce ovlivnilo.
Projekt: To za našich mladých let (projekt ke stažení)
Název projektu: TOTALITNÍ STÁTY V DNEŠNÍ DOBĚ
Škola: Gymnázium Jana Keplera, Praha
Ročník: 6. ročník
Anotace:
V reakci na konec první světové války, která lidstvo srazila na kolena, zcela rozvrátila dosavadní uspořádání a vnímání světa a která po sobě zanechala miliony mrtvých a zmrzačených, došlo k řadě změn politických, kulturních i společenských. Tento konflikt představoval zásadní zlom v moderní historii, jehož následky společnost provázely po dobrou většinu 20. století – především pak došlo k pádu několika dosavadních evropských mocností, jejichž zánik s sebou přinesl přechodné období jakéhosi politického vakua. Tato náhlá absence jistoty a bezpečí pak umožnila vzniknout zcela novému typu politického systému, tzv. totalitnímu státu.
Sovětský svaz a jeho satelity, nacistické Německo či Čínská lidová republika v druhé polovině minulého století, to je jen pár konkrétních příkladů totalitních států z naší historie. Od té doby se však mnohé změnilo a v současnosti lze tak nalézt pouze čtyři, nepočítaje islamistické teroristické organizace jako Al-Káida či Islámský stát: Saúdskou Arábii, Kubu, Eritreu a Severní Koreu (KLDR).
A ač bychom mezi nimi nepochybně našli řadu rozdílů, mnoho rysů mají společných, ať už se jedná o přítomnost jediné strany ovládající celý státní aparát (obvykle s jedním hlavním vůdcem a představitelem), cenzuru a omezení svobody projevu či fyzickou a psychickou kontrolu společnosti policií. V srdci každé totality je ale především ideologie, která často nabírá podobu téměř sekulárního náboženství a která umožňuje režimu šířit své myšlenky a ideje formou propagandy. A právě na ideologie čtyř výše zmíněných současných totalitních států se tento projekt zaměřuje.
Hluboké propojení s náboženstvím není některým ideologiím cizí – v Saúdské Arábii je právní systém postaven na právu šaría, které přímo vychází z náboženských textů a které zcela zastupuje roli ústavy. Severokorejská ideologie čučche, která primárně vychází z marxismu-leninismu, byla zase nečekaně značně inspirována čínským neokonfuciasmem a silně v ní figuruje zbožštělá postava jejího bývalého vůdce Kim Ir-sena. Naopak na Kubě došlo za vlády Fidela Castra k potření jakékoli náboženské aktivity, neboť nebyla slučitelná s tamější marxistickou filosofií. V Eritreji je pak situace komplikovanější tím, že ačkoli díky vysokému podílu věřících toleruje vláda přítomnost náboženství jako takových, příslušníci hlásící se k jiným než čtyřem oficiálně uznávaným jsou pronásledování a tvrdě perzekuováni.
V každém případě je patrné, že vztah náboženství a ideologií je přinejmenším komplikovaný. V rámci projektu pak mají návštěvníci šanci dozvědět se něco o čtyřech současných totalitních režimech v rovině obecné a následně i o jejich ideologiích s rozporuplnými vazbami na náboženství.
Projekt: Totalitní státy v dnešní době (projekt ke stažení)
[1] MÁDR, Otto. Mravní zákon [online]. Časopis pro teoretické a praktické otázky teologie, 2014 [cit. 5. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.teologicketexty.cz/casopis/2014-3/Mravni-zakon.html
[2] HOMUTOVÁ, Ludmila. Československé umění ve službách komunismu jako politického náboženství. Praha, 2014. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze str. 13 -19
[3] Tamtéž